Red Pill Blues od Maroon 5 je docela povedené diskotékové album. V návalu skladatelů a syntezátorů se ale samotná kapela ztrácí

V říjnu minulého roku vypustili Maroon 5 singl obsahující Kendricka Lamara Don’t Wanna Know, který rychle začaly rotovat světová i česká rádia, poté následoval další singl Cold s rapperem Futurem (únor), o novém albu Red Pill Blues se toho však ještě pořád moc nevědělo. Zpěvák Adam Levine neustále opakoval, že vyjde brzy, Maroon 5 ale s albem nebyli spokojeni a tak jeho vydání odložili a v létě ještě přidali písně What Lovers Do s R&B zpěvačkou SZA, která vyšla jako singl v srpnu a dále také Girls Like You a Help Me Out.

Maroon 5 - Red Pill Blues Datum vydání: 1. listopadu 2017 Délka: 42:14 Skladby: Best 4 You, What Lovers Do, Wait, Lips on You, Bet My Heart, Help Me Out, Who I Am, Whiskey, Girls Like You, Closure

U politického komentáře, který chtěli učinit názvem svého alba a použitím spojení "red pill", si nakonec Maroon 5 skočili do vlastní pasti, každý ale nehledě na to, co řekne pár intelektuálů, ví, kdo to jsou Maroon 5. S každým dalším albem se mohou otevřít zase o něco více. Není to sice žádné experimentování, pořád se drží linie svého disko-funk-popu, musí se ale uznat, že žádné z jejich alb nezní úplně totožně a skupina si prošla od debutu Songs About Jane z roku 2002 nějakým vývojem.

Ten je dán z velké části i tím, že Maroon 5 otevřeli po třetím albu dveře externím skladatelům, před kterými dříve drželi na několik západů zamknutý zámek. Maroon 5 si zaslouží rovněž obdiv za přestání prudkých změn v hudebním průmyslu a přizpůsobení se jim, díky čemuž už jsou 15 let stálou součástí mainstreamu.

Maroon 5 jako součást našeho životního prostředí

Jejich hudba se díky tomu stala součástí každodenního života. Jeden z nejcennějších hlasů současné hudby – ten Adama Levina – můžete slyšet na cestě do práce z autorádia, u kolegy z vyzvánění telefonu, o obědové pauze hrají Maroon 5 v kantýně a když jdete po práci nakoupit do supermarketu, je docela dost pravděpodobné, že uslyšíte znovu Maroon 5. Maroon 5 jsou nedílnou součástí našeho prostředí jako stromy kolem cesty a nebo dlažba, po které chodíme.

Losangeleská parta, která mimo jiné zůstala od svého počátku v roce 1994 ve stejném složení, má na novém albu nejvíce hostů ze všech svých šesti studiových alb. Ve svém postavení si to holt můžou dovolit. Když si řeknou: “Do téhle písně potřebujeme rappera, kdo je teď nejlepší rapper planety?” zavolají Kendricku Lamarovi a on jim na spolupráci kývne.

Pokud se jim zdá, že do téhle písně zapadnou nejlépe Future a do téhle zase A$AP Rocky nebo LunchMoney Lewis, stačí jim zavolat a oni jim to neodmítnou. Stejně jako když potřebují zpěvačky, můžou zavolat SZA a nebo mladé talentované písničkářce z Iowy Julii Michaels. Žádná ani z hvězd jim spolupráci neodmítne, protože hudba je z velké části jenom byznys a pokud vám spolupráci nabídne skupina s miliony fanoušků po celém světě, lepší reklamu mít nemůžete a jen těžko se to odmítá.

Ten pocit, když máte nejlepšího rappera současnosti, ale dáte mu takový štěk...

Jenže má to háček. Maroon 5 možná mají ve své písni nejlepšího rappera současnosti, Kendrick Lamar ale působí jakoby se omylem ocitl zrovna na špatné párty, když rappuje: “No more hashtag boo'd up screenshots / No more tryin' make me jealous on your birthday.” A$AP Rocky se zase ocitne na house-popové písni středního tempa Whiskey, která má text místy podobný spíše nějaké námořnické písničce, kterou hulákají Irové v hospodě, než nový taneční hit na parkety (“I was so young till she kissed me / like I’m whiskey”).

Maroon 5 ještě umí předvést, že jsou pořád kapela a nikoliv jen značka na Closure, která končí standardní CD edici a je od druhé minuty pouze instrumentálním jamováním s kytarami a dechovými nástroji. Skladba je sice zbytečně dlouhá, Maroon 5 v ní ale potvrzují, že to s tím “můžeme všechno”, mysleli vážně. Jindy jsou tady ale zase hodně nudné skladby typu Girls Like You nebo Visions a Plastic Rose z deluxe verze, které zní jako produkty nějakého počítačového algoritmu, který automaticky generuje písničky. Maroon 5 jsou občas až moc oním doplňkem obchoďáků a nějakou přidanou hodnotu je v jejich písních najít skoro nemožné.

Album ideální pro obchody s oblečením

Pokud by se tohle album hodnotilo podle toho, jak se hodí do obchodů s oblečením, dostalo by asi 10/10, o tomhle to ale není. Album mixoval Rumun Serban Ghenea, který v minulosti projevil schopnost dostat písně na přední příčky hitparád a který letos mixoval ta největší popová alba, jako třeba Beautiful Trauma od P!nk, Meaning of Life Kelly Clarkson, stejně jako Double Dutchess od Fergie, Colors od Becka, One More Light Linkin Park, So Good Zary Larsson a mohli bychom pokračovat.

Všechna tato alba mají společné to, že zní naprosto perfektně do těch veřejných prostorů a rádií, ale člověk aby v nich pohledal něco, co by mělo ty správné koule. Zvuk je příliš přitlumen. Když nemáte tak silný materiál jako třeba měla Lorde, jeho mix album rozválcuje a učiní album ploché. To je bohužel případ Maroon 5. Těm teď skládají písně třeba John Ryan nebo Starrah. Ryan napsal třeba 27 písní pro One Direction, Starrah je podepsaná na Swish Swish Katy Perry, Feels Calvina Harrise nebo Dreamer Charli XCX. Není pochyb o tom, že tito lidé umí napsat skvělé rádiové hity, skupina v nich ale úplně ztrácí už tak mizící identitu původně pop-funk-rockové kapely, která prý začala hrát kvůli bezstarostného a poctivého rock’n’rollu z debutu Oasis Definitely Maybe.

Sdílet na Facebooku Odeslat na Twitter Sdílet na Google+

Komentáře k recenzi