Manic Street Preachers na Resistance Is Futile radí, ať nežijeme minulostí. Sami v ní ale žijí

6. KVĚTNA 2018    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ


Díky trojici alb Generation Terrorists (1992), Gold Against the Soul (1993) a The Holy Bible (1994) si Manic Street Preachers vybudovali reputaci nestárnoucích legend. Počáteční hity jako Roses in the Hospital, Faster a samozřejmě Motorcycle Emptiness v průběhu let sloužily jako hlavní lákadla pro nové fanoušky a zatímco Oasis kralovali britským ostrovům, Manic Street Preachers jim předskakovali na jejich obřím koncertu v Knebworthu, trpělivě se smířili s vedlejší rolí a budovali si velice věrnou fanouškovskou základnu, kterou udržovali naprosto spokojenou zásobováním hitů v dalších letech.

ČÍST DÁLE

Thirty Seconds to Mars chtějí být největší kapelou, která zachrání celý svět. Většina písní je ale prázdná

22. DUBNA 2018    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ


Barbora Poláková, David Bowie, David Hasselhoff, Frank Sinatra, Jared Leto, Jennifer Lopez, Justin Timberlake, Will Smith. To není jen další výčet jmen podobný tomu, jaký zdobí obal nejnovějšího alba Thirty Seconds to Mars America, respektive verzi obalu určenou pro streamovací služby. Všechna tato jména spojuje jedna věc. Jsou to jména hudebních interpretů, kteří začínali jako herci a zároveň měli úspěšnou hudební kariéru nebo naopak.

ČÍST DÁLE

Judas Priest a Firepower. Další album metalových veteránů za zenitem? V žádném případě!

25. BŘEZNA 2018    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ


Judast Priest patří spolu s Iron Maiden, Metallicou, Megadeth, Mötorhead a samozřejmě s otci zakladateli tohoto žánru – Black Sabbath, mezi ty kapely, co v historii vytvářely podobu tohoto žánru. Dá se říct, že Judas Priest nejsou heavy metal. To heavy metal je Judas Priest. Otázkou tedy je, co si tak ještě můžou Rob Halford, Ian Hill, Glenn Tripton a Scott Travis ještě dokazovovat na osmnáctém albu Firepower? Jak tohle album metalových veteránů může být kromě potěšení početné základny fanoušků svou poctivou metalovou prací, v dnešním světě, kdy jsou lidé zahlceni snadno dostupnou hudbou, vůbec ještě významné?

ČÍST DÁLE

Moby tvrdil, že má od agenta CIA tajné informace o Donaldu Trumpovi. Teď na novém albu dovršil svou paranoidní posedlost koncem světa (znovu)

18. BŘEZNA 2018    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ


Zatímco si tady žijeme svými rutinními životy, hrozba Apokalypsy se nad námi neustále vznáší jako černý mrak, ze kterého může kdykoliv začít pršet. Slovo apokalypsa pochází z řeckého ‚apokalypsis‘, což česky znamená ‚zjevení‘ nebo ‚odhalení‘. Definice apokalypsy hovoří o odhalení něčeho, co je skryto od většiny lidstva v éře ovládané lžemi a mylnou představou. To je asi přesně to, čeho se obává většina z nás. Že v dnešní sice globální, ale složité společnosti existuje něco, co je všem nám mrňavým lidem dole skryt. Že něco nenápadně číhá jako predátor za křovím, aby zaútočilo. Moby má z tohohle, soudě podle jeho tvorby, nahnáno pořádně a už hodně dlouhou dobu.

ČÍST DÁLE
Dva hlavní úkoly Franz Ferdinand při nahrávání splinili. Zapracovali do svého stylu elektroniku a nahradili kytaristu
Justin Timberlake je jako dřevorubec na diskotéce. Marně se snaží přimíchat do své hudby country a přitom být zase svůdným
Fall Out Boy přinesli na Mania velkolepou jízdu nočním velkoměstem, po které následuje kocovina v druhé půlce alba
Joe Satriani neustále střídá jeden a ten samý recept. Stejně je to ale připomínka toho, proč je nejúspěšnějším kytarovým virtuózem všech dob
Eminem mohl ve svém nejvíce politickém albu ukázat svou moudrost, zvrhlo se to ale v sérii nesmyslných spoluprácí, špatných samplů a vtípků pro dvanáctileté
Nové album U2? Nic pro zatvrzelé fanoušky starších alb ani zapálené aktivisty
Sia se na vánočním albu schovává za bezmyšlenkovité písně, album má ale přece jen šťastný konec
Reputation je neproměněná šance na popové album roku. Jméno Taylor Swift je ale díky němu větší než kdykoliv jindy
Druhé album Sama Smithe The Thrill of It All není tak ambiciózním, zato je ještě více osobním
Red Pill Blues od Maroon 5 je docela povedené diskotékové album. V návalu skladatelů a syntezátorů se ale samotná kapela ztrácí
Další
články