Depeche Mode se na Spirit ptají, kam se poděl bojový duch společnosti

25. BŘEZNA 2017    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ

Někdo je za legendy označován, někdo legendami je. Depeche Mode inspirovali a ovlivnili obrovské množství interpretů různorodých žánrů (Muse, Lady Gaga, Rammstein, Linkin Park atd.). Sami se označili za praotce elektronické taneční hudby. Tento žánr se však v průběhu již více než 30 let, pod náporem moderních technologií, velice změnil. Jak znějí Depeche Mode v roce 2017?

Datum vydání: 17. března 2017
Délka: 04:59
Skladby: Going Backwards, Where's the Revolution, The Worst Crime, Scum, You Move, Cover Me, Eternal, Poison Heart, So Much Love, Poorman, No More (This Is the Last Time), Fail

Velmi stručně řečeno: pořád stejně, ale přitom jinak. Depeche Mode jsou dostatečně zkušenými vlky na to, aby věděli, co je pro ně nejlepší. Proto se moderními udělátky nepohlcují do té míry, kdy by to pro ně bylo nezdravé. Ví, že typický zastřený zvuk Depeche Mode v čele se syntezátory na pozadí miliónového hlasu Dava Gahana je poklad, o který by nebylo moudré přijít. Proto Depeche Mode nemění razantně svoje postupy a zůstávají s drobnými povrchovými úpravami pořád tou stejnou partou, která válcovala tehdy hlavně kytarový hudební svět s elektronickými hity Enjoy the Silence nebo Personal Jesus, které jsou pořád aktuální i pro mladší generace.

To ale neznamená, že by Spirit bylo stejné album jako všechny předchozí. Po trilogii se zvukovým režisérem (čti producentem) Benem Hillierem, se kapela přesunula k producentovi Jamesi Fordovi (Arctic Monkeys, Foals). S mimořádně temným zvukem plným zlověstně znějících syntezátorů a deprimujících bicích Depeche Mode v prorockých chorálech varují před budoucí zkázou civilizace. Už otevírací Going Backwards začíná částí: "We are not bigots, we have not evolved / we have no respect, we have lost control" a nikdo nemůže mít pochyby, že tohle bude i na Depeche Mode mimořádně hořká záležitost.

Depeche Mode využívají svých tradičních témat, které se věnují všemu nevšednímu ze studené a temnější části světa a lidské duše. Psychické bolesti, existencionální bezvýchodnost, smrt, dominance a ovládání druhých. V temnějším úhlu pohledu často nahlížejí i na sex. Jediným jakž takž pozitivním tématem je u písní Depeche Mode víra (a ne jen ta náboženská). Tentokrát tato témata využívají pro konfrontaci s dnešní dobou.

Depeche Mode se rozhodně nepřidávají k davům uspokojených dnešní silně konzumní společností. V úvodní písni alba opakují: "We feel nothing inside." Depeche Mode ze staré školy vyzývají dnešní pohodlnou mladou generaci k revoltě proti prázdnotě. V prvním vydaném singlu Where's the Revolution se naléhavě ptají, kam se podělo volání po revoluci a ptají se, kdo za nás dělá rozhodnutí. Zda to jsou naše náboženství, vlády nebo "your countries / you patriotic junkies". Ve čtvrté písni Scum Depeche Mode vyrukují s přímým útokem a v refrénu zvolávají mrazivé: "Pull the trigger" (zmáčkni spoušť).

 


Komentáře k recenzi

Pro možnost přidávání komentářů je nutné se příhlásit