Mileyin návrat zpět a ještě dál je příjemným překvapením, které dává naprostý smysl

25. ŘÍJNA 2017    •    PATRIK MÜLLER    •    0 KOMENTÁŘŮ

Asi by se těžko hledal více ukázkový příklad toho, co si člověk představí pod pojmem popová hvězda. Miley Cyrus je dcerou slavného táty Raye Cyruse, která se stala hlavní hvězdou pořadu dětské Disneyho televize coby Hannah Montana – obyčejná holka, která skrývá před světem svou skutečnou identitu. Když vyšlo v kinech celého světa několik filmů, ve výkladních skříních papírnictví byly všude růžové pouzdra pro malé školačky s potiskem Hanny Montany a zdálo se, že potenciál této obchodní značky je vyčerpán, otevřela se další možnost, která se přímo nabízela: hudební kariéra.

Datum vydání: 28. září 2017
Délka: 11:23
Skladby: Younger Now, Malibu, Rainbowland, Week Without You, Miss You So Much, I Would Die for You, Thinkin', Bad Mood, Love Someone, She's Not Him, Inspired

Už první alba Miley Cyrus byly velkou věcí, prodalo se jich totiž mnoho a staly se platinové v několika zemích. EP The Time of Our Lives mělo docela kytarový zvuk kvůli ještě doznívající vlně interpretů jako Avril Lavigne a objevil se na něm největší hit Miley Cyrus do přeměny v roce 2013 Party in the U.S.A. Album bylo nahráno s kapelou a elektronika ještě nebyla tolik v kurzu. Miley Cyrus a její tým ale potřebovali více. Byla sice velkou hvězdou, ale pořád jen dětskou hvězdou.

Malinké náznaky posunu už zaznamenalo album Can’t Be Tamed (2010), které trochu znělo jako album Britney Spears. Ten pravý šok ale nastal až o tři roky později, kdy Miley Cyrus dosáhla (české) dospělosti a byla připravena udělat díru do světa. Ne takovou, jakou udělala předtím, ale skutečnou díru do světa atomovou bombou, kdy bude o ní diskutovat úplně každý a úplně všude.

Dále už posunout hranice nešlo

Miley Cyrus v dnes už snad historickém vystoupení na předávání cen MTV VMA vletěla na pódium s projevem a oblečením horších mravů než zdrogované striptérky a její twerkování u rozkroku skoro o 10 let staršího zpěváka Robina Thicka, vzbudilo takový povyk, že o tom diskutovali štamgasti v hospodách a dostalo se to televizních novin na Nově. Prostě důkaz toho, že se to stalo tématem číslo 1. Mnozí už přitom ani nevěřili, že se dá hranice jakési sexuální provokace v hudbě posunout ještě dále.

Ještě však nebyl ani zdaleka konec. Přišel videoklip Wrecking Ball s nahatou Cyrus, houpající se na demoliční kouli a oblizující kladivo. Provokativní album s příznačným názvem Bangerz se kupodivu sice neprodávalo tolik jako její předchozí alba, bylo to ale hlavně tím, že hudební svět už se naplno začal přesouvat na internet. Miley si hlavně získala pozornost celého světa. Tentokrát úplně celého.

Bangerz však nemá vůbec nějaký radikální zvuk. Bylo to pořád jen popové album, jehož rebelství bylo spíše v marketingu a věcech okolo. To, co bylo skutečně radikálním albem i svým zvukem, bylo až další album Miley Cyrus & Her Dead Petz. Když Miley Cyrus na několika koncertech vystoupila už prakticky úplně nahá a navlékla na sebe jednu nejmenovanou sexuální pomůcku, bylo jasné, že tentokrát už se hranice opravdu nedají posunout dál, protože co je moc, to je skutečně už moc a Miley Cyrus už začala pomalu ztrácet i své věrné fanoušky. Byl tedy čas na brzdu. A zpátečku.

Zpátky do Tenessee zpívat, zatímco taťka s kovbojským kloboukem brnká na akustiku

Younger Now je první album, kde se vůbec dá uvažovat o označení dospělý pop. Younger Now jde hodně zpátky ke kořenům Miley Cyrus a žánrem se dá zařadit do country popu. Hlavní singl alba “Malibu” je docela příjemná jemná letní balada. Miley má velmi jednoduché a přímé sdělení, když zpívá: “But here I am / Next to you / The sky is more blue / In Malibu,” a vlastně jste rádi, že po tom šílenství je tady zase ta “hodná” Miley. Dává to totiž i perfektní smysl.

Miley Cyrus se jako osoba od onoho šílenství potřebovala taky přesunout, přestala s kouřením marihuany a pitím, začala se zajímat o důležitá společenská témata. Potřebovala zpomalit a udělat si pořádek ve svém životě i ve vztazích. Na albu se tato témata i nálada naplno odráží a je lehké si jí představit, jak se vrací zpět zpívat na zápraží domu někde na venkově v Tenessee s tátou, který má na sobě kovbojský klobouk a vybrnkává na kytaru nové písně.

Kromě Rainbowland s legendární zpěvačkou Dolly Parton je nejvíce country písní s houslemi a píšťalami poslední a pomalá, akustická Inspired, kterou Miley Cyrus věnovala Hillary Clintonové. Narozdíl od jiných alba Miley je tu taky rozdíl v tom, jak určité písně z alba nevykukují tak výrazně a jsou si velice vyrovnané, protože zní podobně. Písně, které však vylezou více na povrch, jsou kromě Malibu, třeba rockovou hudbou a bojovnou atmosférou načichlá Love Someone a rozvážná, ale s nástrojemi přesně a chytře pracují I Would Die For You. Jako nejvíce typicky popovou skladbu lze označit sedmičku Thinkin’, s k tanci vybízejícím R&B rytmem ve stylu Maroon 5 nebo Justina Timberlaka.

 


Komentáře k recenzi

Pro možnost přidávání komentářů je nutné se příhlásit